Chvíle ticha pro zhroucený svět

21. srpna 2015 v 8:23 | Awy |  Téma týdne
Sedím... Sedím sama. Nikdo tady semnou není. Nikdo semnou nechce být. Sedím sama na zemi. Ve tmě. Na neosvětleném místě, v neosvětlené místnosti, na neosvětleném světě plné falešnosti. Nikdo nikomu nevěří. Nikdo také nikomu nesmí věřit a kdo ano, tak si potrpí. Stejně jako já. Já..


Nechci na to myslet. Na mou chybu. Všichni jsme je dělali, děláme a taky navždy budeme dělat. Co když ale je budeme dělat znova? Co když je budeme dělat znova v dalším životě? Je tohle nekonečný paradox? Nemůžeme se od toho odloučit? Já.. Chci na to zapomenout. Chci zapomenout, že jsem to někdy udělala. Bylo to strašné. Nikdy na to ale bohužel nezapomenu. Byla to hrozná chvíle. Nikdo další u toho nebyl, stejně jako teď u mě. Ale.. Já to ani udělat nechtěla. Bylo to omylem. Ale omyl už nevrátím zpět. Bude už navždy pryč z našich životů.. Z našeho světa.. Ale zůstane nám na paměti, zůstane nám v srdci. I kdybych byla radši, kdyby ne.. Kdybych na to celé zapomněla. Kdyby se to nikdy nestalo. Všichni by byli šťastní. A já hlavně.
Nikdo to nechápe. Nikdo to ani nikdy nepochopí. Nechcou to chápat. Budu na vině ještě dlouho a čekají mě velice nepříjemné následky. Né nepříjemné.. Hrozivé.. Mučení..
Kéžbych mohla vypnout hlavu. Nebo rovnou ji vypnout všem. Nikdo by se nic nedozvěděl. Nebyla bych ta špatná, ale pořád bych věděla, že jsem to udělala a pořád bych se vinila.. Ale pořád lepší, než aby mě někdo mučil. Podezíral. Vysmíval.

Sedím.. Pořád sedím sama. Nikdo tu není. Mám slzy v očích. Ty slzy osudu.. Ty slzy.. Jsou jako střípky naděje, kterou jsem měla. Kterou ale už nemám.. Nevím, co mám dělat..


...Spláchla jsem svůj mobil do záchoda.. Máma mě zabije.








 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 20. srpna 2015 v 0:25 | Reagovat

Skvěle píšeš! ;)

2 Lenka Láskoredová Lenka Láskoredová | Web | 20. srpna 2015 v 0:30 | Reagovat

Nádherně píšeš :3

3 Mishelle Mishelle | Web | 20. srpna 2015 v 0:34 | Reagovat

Krásně píšeš :) ! Ok, do soutěže se můžeš zapojit. Stačí poslat fotku + jméno mazlíčka na email: we-crazy-diary@seznam.cz . Prosím co nejdřív!!!

4 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 20. srpna 2015 v 0:57 | Reagovat

Každý si tímhle "kdyby to tak šlo zapomenout..." projde, to by nejspíš nebyl život, ale kdoví, mě třeba podobný situace kolikrát nesmírně pomůžou postavěj mě znovu nohama na zem před vlastní obraz v zrcadle, jak se na mě kouká holka, znuděně, zničeně, mrtvolně a já si uvědomím, že tohle nejsem já. Pak stačí zavřít oči a v okamžiku je zas otevřít, a už se na mě nad umyvadlem znovu dívá pátravý pár očí, který patří sebevědomé, očištěné dívce, která je zas o něco moudřejší. :)

5 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 20. srpna 2015 v 8:57 | Reagovat

Kdyby člověk přirozeně nedělal chyby a špatná rozhodnutí, už by aspoň 2 miliony let neexistoval.

6 Verča.. Verča.. | Web | 20. srpna 2015 v 16:34 | Reagovat

Ten konec je Bomba! :D Úžasný článek. Působí tak vážně a poslední věta to totálně zabije. :D Nevím jestli jsem to pochopila dobře, možná ne. Je to tak, že poslední věta je klíčová? Že píšeš o spláchnutém telefonu, nebo to byl následek nevyřčené chyby? :)

7 Awy Awy | Web | 20. srpna 2015 v 16:44 | Reagovat

[6]: Konečně někdo, kdo si to přečetl do konce! :D
Ano, píšu o tom spláchnutém telefonu :D

8 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 20. srpna 2015 v 17:26 | Reagovat

Tenhle článek mě dostal.
Pocit viny?
Nebo destrukce?...Sebedestrukce?
Může být oprávněná, nebo ne, stejně na tom nesejde.
A pak v tom tichu, když sedíš, domníváš se taky, že si můžeš povídat se zdmi?
Dokud se člověk dostatečně nepomátne.
Po tom všem to jde samo, až toho dosáhne.
Vím osvědčený způsob, jak "vypnout hlavu" - ale (zatím?) bych to nedoporučovala.

Pár nábojů.
Pak protečou kobercem.

9 kelimek-diary kelimek-diary | Web | 21. srpna 2015 v 8:58 | Reagovat

Nad tím koncem jsem se zasmála :D. Já jsem si myslela podle toho jak si psala začátek, že se stala někomu nějaká nehoda a dávaš si to za vinu a ty si spláchnula mobil do záchoda. No tvoje mamka nebude mít radost :-/

10 Ellí Ellí | Web | 21. srpna 2015 v 10:50 | Reagovat

Tak ten konec mě vážně dostal! :D Ale neboj, takové věci se dějí - moje ségra utopila mobil v záchodě zrovna nedávno :D...
Jinak máš to hezky napsané :).

11 Kelíns Kelíns | Web | 21. srpna 2015 v 11:09 | Reagovat

Ježiš :D Já jsem si říkala, co hroznýho se stalo a pak takový konec :D
No jo, spláchnutý mobil, to naštve.

12 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 11:51 | Reagovat

Pekný článok. V úvode, ked si písala o tom zabudnutí som si spomenula na cítát "Tí, ktorí zabudnú na svoju minulosť sú nutení opakovať ju." A čítam dalej a te koniec ma dostal. Ale inak, ja by som bola asi naštvaná a asi by som ten záchod rozbíjala, kebyže mi do neho mobil spadne :D:D

13 Marsi Marsi | Web | 21. srpna 2015 v 12:11 | Reagovat

ten konec nemá chybu, člověk čeká co z toho bude, celé je to psáno v takové vážné atmosféře a ten konec je prostě dokonalý ;)

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 13:09 | Reagovat

Mě spíš zajímá ten důvod :-) Copak Ti ten telefon provedl, že jsi k němu byla tak krutá?

15 Anie Anie | Web | 24. srpna 2015 v 18:28 | Reagovat

Moc hezký článek. Taky bych někdy potřebovala vypnout hlavu, protože některé mé myšlenky mě trochu děsí.
Jinak konec článku mě dostal, abych řekla pravdu, musela jsem se zasmát :D

16 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 0:01 | Reagovat

Třeba se vrátí. (Ok, jen mi přijde vtipná představa mobilu, jak vyplave zpět do záchoda a pak z něj vyskočí.)
Až jim taky spadne mobil do hajzliku, tak pochopí.

17 adelaef adelaef | 25. srpna 2015 v 21:27 | Reagovat

Pěkné:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama