Poslední slovo - 2. díl

13. září 2015 v 14:27 | Awy |  Poslední slovo



Minule jste četli..

,,Začala škola. Už zase. Ty prázdniny tak rychle utekly. "
,,Italine.."
,,Musíme se odstěhovat."
,,Mámu jsem neměla, nemám a nikdy nebudu mít v lásce. Někdo by mě teďkom radši proklel, ale já mámu prostě nenávidím. Je to laciná děvka."
,,Otevřela jsem. Máma."
,,Rodiče se začali hádat."




Už je to hodina a pořád se hádají. Sakra, co mám dělat? Vlítnout na ně? Asi mi nic jiného nezbývá.
Jdu dolů.
,,Děláš ze sebe úplnýho debila!"
,,Nemáš náhodou nového přítele? Někoho dalšího, koho můžeš okrást o prachy?! Vem si svoje věci a zmiz!"
Je mi líto táty. Je strašně citlivý. Mámu si nezasloužil.
,,Můžete se přestat hádat?!", vyhekla jsem ze schodů.
,,Italko, běž prosím nahoru, teď něco řeším s tvým otcem.."
,,Děláš si ze mě srandu? ŘEŠÍŠ?! Tím, že na něj řveš? A co bude po tom, až to, jak říkáš, dořešíš?! Odejdeš? S tím tvým novým přítelem?! Nechápu, proč tady tím pádem tak marníš čas a neuděláš to rovnou!"
,,Ty jsi moje milovaná dcera, já si tě vezmu s sebou!"
,,To si myslet můžeš, ale já nikam nejdu. Nejsem žádná tvá hračka. Bude to stejné, jako to bylo tady, že? Desítky nových strýců na jednu noc. To, co jsem cítila já, jestli jsem měla hlad, jak se učím ve škole, jestli je všechno v pohodě. Absolutně jsi se o mě nestarala! A teď si mě chceš jen tak vzít? Já zůstávám s tátou!"

Už dlouho mě nebolí hádání se s matkou. Nevím, proč by mělo. Aspoň teď. Po těch celých 18 let, co mě má. Nezeptala se na mě ani na jednu blbou věc, třeba ohledně školy. Každý to zažívá ,,Co bylo ve škole?". A já to od ní neslyšela ani jednou.

Vzala si své věci. Bylo to několik kufrů, tak zhruba 6. Má strašně moc věcí. Nedivím se.
Odešla i se svým přítelem.
Táta začal brečet.
Nejsem na utěšování expert. Nikdy nevím, co mám dělat, když někdo brečí. Obzvlášť, když je to chlap. My ženské máme už v paměti vyryto, že chlapi nebrečí.
Objala jsem tátu. ,,Všechno bude v pohodě, tati, odstěhujeme se a začnem nový život. Tebe si zaslouží lepší ženská."

O pár hodin později.
Potřebuju vyřešit přestup na střední. Přestoupím tam na zdejší gympl. Nemusím znovu dělat příjmačky a díky bohu nemusím opakovat ročník. Dobrá zpráva je, že v gympl v Rentovicích - vlastně všechny střední školy - mají prodloužené prázdniny o týden. Aspoň už budeme nastěhovaní a já budu snad psychicky připravená na nový kolektiv. Doufám.
Táta volal do školy. Prý se zítra ráno ještě musíme stavit.
Volal i do Rentovic. Prý žádný problém a máme se stavit po nastěhování v průběhu týdnu.
Je strašně zajimavé, jak to jde tak lehce. Myslela jsem, že je to náročnější. A že to taky dlouho trvá. Nebo jsem to tak aspoň četla na internetu. No co už.

Balím se. Nábytek tady prodáváme společně s domem. Táta by nedokázal snést cokoliv, co by mu připomínalo mámu.
.. Ale když se nad tím zamyslím, nepřipomínám ji mu hlavně já?
Je pravda, mám znaky po tátovi a po mamce.. Vlastně asi možná tak nos a uši. Ale to je drobnost..
Nebo že bych byla adoptovaná?
Blbost. Táta si dělal test otcovství.
Díky bohu.

Je večer. Jsem unavená. A pořád není všechno sbalené. Je pravda, že jako oficiální jedináček mě táta rozmazloval a všechno možný mi kupoval. Mám tolik hadrů a líčidel. Já se moc nelíčím, jelikož jsem pořád doma.

Usla jsem.

Ráno
A sakra. Ještě to rychle musím dobalit, jinak se taťka zblázní. Ještě šuplíky. A hotovo.
,,Ita, máš všechno zbalené?"
,,Počkej, musím ještě do koupelny, zatím mi vezmi tyhle kufry."
,,Pohni si, musíme ještě do školy podepsat nějaké papíry o přestupu."

Laky na nehty, na vlasy, různé šampóny. Jediné, co je tu mé, tak je ten jeden šampón, ostatní patří matce. Má smůlu, když si to nevzala s sebou, tak to tu hold zůstane.

Jeli jsme do školy.Je zvláštní vidět ty lidi.. Které vídám každý den.. Vidět je naposled. Podepsali jsme nějaké kraviny a měla jsem možnost rozloučit se se svou třídou. Ze slušnosti jsem tedy šla do mé třídy.
Všichni na mě koukali jak na debila.
Ale rozloučila jsem se s nima.
Asi je to ani nezajimalo.

Jeli jsme do Rentovic.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama